Školní noviny

Jak to vlastně začlo…

To jsme tak jednou s kamarádem přemýšleli, co roupama a tu padla věta: „Co takhle školní noviny?“ „To není špatný nápad!“ Prvních pár dnů jsme se zdráhali, ale nakonec jsme našli tu odvahu zajít za panem ředitelem školy a oznámit mu náš plán. Pan ředitel byl mile překvapen, protže se kdysi vydával na šklole časopis, ale to dnes ze žáků nikdo nepamatuje. Bylo potřeba se několikrát sejít a domluvit se. To byl konec páté třídy. V posledním týdnu jsme stihli vytvořit ještě informační lísteček do každé třídy…

V tom prázdniny skončily a začala škola. Nejprve se seznámit s novými spolužáky a pak začít maličko řešit školní noviny. To jsme si tenkrát mysleli, jak to bude lehké, že pan ředitel jistě kromě úvodního slova napíše i nějaký článek, ale ouha. Tenkrát jsme pochopili, jak moc je důležité něco udělat a nečekat, že vše udělají ostatní a my se jen povezem. Celý měsíc navíc se vlekly přípravy a shromažďování článků. Nakonec zářijové číslo vyšlo na konci října. Ale zvládli jsme to! První krok byl za námi. Teď to snad nebude tak těžké… Dobře, někdy přesvědčit nějakého člena redakce, aby taky přiložil ruku k dílu, není úplně jednoduché, ale zvládnout se to dá.

Po roce a půl vydávání školních novin, jsme něco poznali. Jsme snad již dobře obeznámeni, co vše stojí úsilí a víme, co proto musíme udělat. Nejlepší pocit nakonec máte, pokud slyšíte, že se to lidem líbí.

Na novinách se mi líbí jedna věc. Z první věty, jsme dokázali vytvořit pořádný kus práce a bavit tak spolužáky a mít tu radost, když se to ujme. A to se vyplatí!

Školní noviny